Získávání medu

Původní způsob získávání medu spočíval ve vyřezávání plástů s medem z hnízd divoce žijících včel. Med se z těchto plástů získával vymačkáním nebo vykapáním případně se konzumoval i s plásty. Pro současný hlavní způsob získávání medu byly důležité dva momenty. Prvním momentem byla konstrukce rámku a druhým momentem myšlenka využití odstředivé síly k získávání medu. Prototyp prvního medometu představil v roce 1865 na včelařském sněmu v Brně bývalý důstojník rakouské armády Franz von Hruschka.

Současné medobraní probíhá v několika fázích. První fází je vybírání plástů se zralým medem.  Zralost medu je možné posoudit podle vzhledu plástů. Polovina až dvě třetiny buněk by měly být zavíčkovány a při prudkém trhnutí by med neměl vystřikovat z nezavíčkovaných buněk. Zralý med se na sítě pod medometem skládá. Přesněji lze zralost medu určit na základě stanovení obsahu vody pomocí refraktometru nebo stanovením specifické hmotnosti. Obsah vody by neměl být vyšší než 20%. V případě, že se vytáčení provádí v suchém prostředí, je možné počítat s tím, že se ještě 0,5 – 1% vody odpaří. Plásty by měly být ve snůšce odebírány pokud možno ráno, aby neobsahovaly čerstvý denní přínos. Odebrané plásty se ometením zbaví včel a ukládají se do nástavků, rojáčků nebo bedniček, které je třeba zakrýt pro zabránění loupeže. Druhá fáze spočívá v odvíčkování buněk. Odvíčkování se provádí odvíčkovacími vidličkami, odvíčkovacími noži a ve velkoprovozech speciálními odvíčkovacími stroji. Je třeba mít k dispozici zásobník na odstraněná víčka. Vzhledem k tomu, že při odvíčkování se s víčky získá i určité množství medu, je vhodné, když je zásobník vybaven vypouštěcím otvorem pro med. Třetí fází je vlastní vytáčení. Lépe se vytáčejí plásty teplé 35 – 40^oC. Odvíčkované plásty se vkládají do medometu. Med se získává pomocí odstředivé síly. Z plástů stříká med na stěnu medometu a ztéká k vypouštěcímu otvoru. Medomety mohou mít různou konstrukci vzhledem k uložení plástů (viz obr.), mohou být na ruční pohon, mohou být elektrické. Med se z medometu jímá do nádob, přičemž se většinou cedí přes síta, nejprve hrubá zachycující hrubé nečistoty a posléze jemná zachycující drobné nečistoty. Jemná síta nesmí mít velikost ok menší než 200 μm, aby nebyla odfiltrována pylová zrna, která jsou nedílnou součástí medu. Získaný med obsahuje vzduchové bublinky případně i velmi drobné nečistoty a z toho důvodu se musí nechat vyčeřit. Povrchová vrstva se potom může odebrat. Takto upravený med se potom může mísit. Pro mísení jsou vhodné nádoby vyhřívané na 30 – 40^oC. Míchadla musí být vyrobena z vhodných materiálů, které nepoškozují med. V případě, že získaný med není úplně zralý, je třeba aby prošel procesem maturizace. Maturizace je vlastně zahuštění medu odpařením vody. Toho je možné dosáhnout umístěním odebraných plástů do suchého prostředí, manipulací s medem v suchém prostředí, zahříváním medu v suchém prostředí, zahříváním medu ve vysušovaném prostředí.