Chemické složení
Je možno dohledat více vědeckých prací věnujících se analýze obsahových látek a v poslední době se analýzu stále zpřesňují. Pokračují i výzkumy biologických účinků mateří kašička nebo z ní izolovaných látek.
Podstatnou objemovou složkou mateří kašičky je voda. Tvoří kolem 70 % objemu.
Obsah sušiny tvoří převážně proteiny a cukry:
- dusíkaté látky protein 73,9 %, volné aminokyseliny 2,3%, peptidy 0,16 %
V mateří kašičce se nachází všechny esenciální aminokyseliny, celkem bylo analyzováno 29 aminokyselin a jejich derivátů.
Hojně jsou v mateří kašičce zastoupeny kyseliny asparágová a glutamová, z volných aminokyselin pak prolin, lyzin a specifický royalyzin u něhož byly prokázány účinné antimikrobiální vlastnosti vůči celé řadě patogenních bakterií včetně bakterii Paenibacillus larvae, původci moru včelího plodu.
Cukry jsou tvořeny převážně fruktosou a glukosou (až 90 % ze všech cukrů) v relativně stálém poměru podobnému poměru v medu (fruktosa převažuje). Obsah sacharosy dosti kolísá mezi jednotlivými vzorky. Ostatní cukry se vyskytují jen velmi málo či jen ve stopách: maltosa, trehalosa, melibiosa, ribosa a erlosa. Část cukrů je vázaná jako glykoprotein.
Složení mateří kašičky (v sušině)
Tabulky zpracovány podle A.Přidal (učební texty Včelař – farmář, Jihočeská včelařská škola Blatná)
|
Minimum |
Maximum |
Voda |
57 % |
70 % |
Protein (N × 6,25) |
17 % |
45 % |
Cukry |
18 % |
52 % |
Tuky |
3,5 % |
19 % |
Popel |
2 % |
3 % |
Tukové složky jsou v mateří kašičce charakteristicky zastoupeny. V sušině tvoří tukovou frakci z 80-90 % volné mastné kyseliny. Ty jsou v mateří kašičce zastoupeny typy také s velmi dlouhými řetězci o 14-20 uhlících. Tyto mastné kyseliny s dlouhými řetězci jsou odpovědné za celou řadu biologických účinků mateří kašičky.
Částečně prozkoumanou je kyselina 10‑hydroxy-α-2-decenová kyselina s výraznými antibiotickými účinky. Další mastnou kyselinou je 10‑hydroxydecenová kyselina, je známo, že obě kyseliny mají ve včelstvu feromonální funkci. Dále se v tukové frakci mateří kašičky nacházejí: neutrální lipidy, steroly (včetně cholesterolu), vosky podobné včelímu vosku, fosfolipidy, fenoly, glyceridy.
Obsah popela v sušině činí 2–3 %. Hlavními minerálními komponenty jsou co do obsahu v sestupném pořadí: K, Ca, Na, Zn, Fe, Cu, Al a Mn. Jinak může být zjištěno v různých vzorcích až 18 prvků. Například Fe, Co a Zn jsou vázány téměř výhradně organicky, a proto jsou velmi účinné.
Mateří kašička je velmi bohatá na vitamíny. Již v minulosti před provedením prvních analýz se lidé domnívali, že mateří kašička nejspíš obsahuje biologicky účinných látek velké množství. Usuzovaly tak z neuvěřitelně rychlého vývoje včelích larev, které jsou mateří kašičkou krmeny, které v raných fázích vývoje každých 12 hodin téměř zdvojnásobí svoji hmotnost. V níže uvedené tabulce je obsah ve vodě rozpustných vitamínů, které jsou hlavními vitamíny mateří kašičky. Stopová množství vitamínů byla zjištěna u vit. B12, C a někteří autoři uvádějí i stopy lipofilních vitamínů A, D a E. Jiní tvrdí, že vitamíny A, D a K chybí.
Bylo zjištěno, že mateří kašička rovněž obsahuje celou řadu steroidních látek. Dokonce bylo zjištěno malé množství testosteronu – 0,012 µg/g.
Obsah vitamínů v mateří kašičce [µg·g–1 nativní mateří kašičky]
|
Thiamin |
Riboflavin |
Kys. panthotenová |
Pyridoxin |
Niacin |
Kys. listová |
Inositol |
Biotin |
Minimum |
1,44 |
5 |
159 |
1,0 |
48 |
0,130 |
80 |
1,1 |
Maximum |
6,70 |
25 |
265 |
48,0 |
88 |
0,530 |
350 |
19,8 |
V mateří kašičce byla zjištěna celá řada dalších látek, které se často vyskytují jen ve stopách. Jde například o nukleotidy ve formě volných bází purinů a pyrimidinů (cca 0,4%), dále fosfáty AMP, ADP a ATP. Poměrně vysoký obsah byl zaznamenán u acetylcholinu (1 mg·g–1 sušiny mateří kašičky) a kyseliny glukonové (0,6 % nativní mateří kašičky). V mateří kašičce se dále nacházejí heterocyklické látky biopterin a neopterin v množství 25 a 5 µg·g–1 nativní mateří kašičky.
Velmi zajímavou součástí mateří kašičky je bílkovina apalbumin. V případě vysychání vytváří apalbumin specifické struktury. Je součástí i pylových rousek, kde včely využívají strukturální vlastnosti apalbuminu. Používá se i jako texturotvorný faktor v kosmetických přípravcích.
Stále však všechny látky, tvoří sušinu, nebyly analyzovány.